Adresář

Janáčkovo divadlo – Rooseveltova 1, Brno, bylo vystavěno v letech 1961-65, historie jeho vzniku však sahá již do samých počátků existence Národního divadla v Brně – a je historií mnohaletého úsilí o zbudování samostatné reprezentativní budovy českého divadla, hledání prostoru, prostředků a architektonického řešení. Monumentální budova, zčásti obklopená městským parkem, nesoucí znaky tradicionalismu, určená především pro velká operní a baletní představení klasického i moderního repertoáru, byla slavnostně otevřena 2. října 1965. Hlediště je uspořádané jako stupňovitý amfiteátr.

Kapacita divadelního sálu je 1155 míst, sál je možno přizpůsobit ke konferencím, slavnostním setkáním i koncertům. Prostory foyeru a prvního patra mohou sloužit i jako místo ke slavnostním přípitkům, rautům a koncertům nenáročným na akustiku. V prvním patře divadla jsou výstavní prostory, stejně jako dva salonky – ředitelský a primátorský. Je možné domluvit i cateringové služby.

Virtuální prohlídka Janáčkova divadla: http://narodni-divadlo-brno.pano3d.cz/

Kopírovat odkaz

Jazz klub Ungelt je situován v samém srdci Prahy jen 110 kroků od Staroměstského náměstí.

Kopírovat odkaz

Jeden z nejlepších jazzových klubů v ČR. Denní program nabízí špičkové umělce i začínající studenty z ČR a zahraničí.

Kopírovat odkaz

Kopírovat odkaz

JAZZTANGENS Club je alternativní prostor, kde jsou obvykle s frekvencí jednoho měsíce pořádány jazzové večery, tj. koncerty jazzových kapel a výrazných postav naší i zahraniční jazzové scény. Club zřídil původně pod záštitou firmy FLX v roce 2000 p.Tuček.

Kopírovat odkaz

Projekt „Jazz v Kostce“ je hlavní programová náplň JazzKlubu Kyjov. Jde o pravidelný cyklus koncertů, které nabízíme všem zájemcům o jazzovou hudbu z Kyjova a okolí jednou měsíčně už od října 2011.

V rámci projektu můžete vidět nové a aktuální ale také úspěšné české jazzové formace, a tak naši diváci mohou získat přehled o nejnovějším dění na českém jazzovém poli.

Dramaturgie občas zopakuje koncert kapely, která měla velký ohlas.

Často využijeme přítomnosti nějakého zahraničního interpreta, který je v ČR a tak může v Kyjově zahrát za skutečně přijatelných podmínek.

Kopírovat odkaz

Pražský klub s dlouholetou tradicí. Pětkrát až šestkrát týdně koncerty, debaty, přednášky, odpolední pohádky pro nejmenší, divadla, dokumenty. Otevřený prostor pro nezávislé promotéry, začínající kapely či amatérská divadla.

Kopírovat odkaz

Alterna je v současnosti nejdéle fungující hudební klub Brně, jehož historie sahá až do roku 1990 a je momentálně jediným opravdovým vysokoškolským klubem v Brně. Ačkoliv je provozován na profesionální úrovni, za barem se setkáte jen se studenty. Klub totiž sídlí v budově VŠ kolejí VUT.

Klub je otevřen celoročně a nabízí prostory pro odpočinek, kulturu i divokou zábavu. Koncertní sezóna je úzce spojena s akademickým rokem, takže v průběhu letních prázdnin a zimního zkouškového období není v klubu žádný speciální program.

Kopírovat odkaz

Kongresové centrum Praha je rozsáhlá neofunkcionalistická budova v Praze 4 – Nuslích. Nachází se na adrese ulice 5. května 1640/65, poblíž stanice metra C, Vyšehrad.
I díky kongresovému centru se Praha stala v roce 2017 osmou nejpopulárnější konferenční destinací světa dle asociace International Congress and Convention Association.

Jedná se o největší kongresové centrum v Česku. K budově přiléhá také hotel Holiday Inn, Business Centrum Vyšehrad. Hlavním majitelem je v současnosti Česká republika s podílem 55 % a dále Hlavní město Praha s podílem 45 %.

K dispozici je až 70 různě velkých sálů s kapacitou celkem 9300 osob; největší z nich, Kongresový sál, pojme 2 764 lidí. Akustika Kongresového sálu patří podle odborníků k nejlepším na světě (13. v pořadí). Běžně se zde konají koncerty, plesy, zasedání a další kulturní události. K jeho přednostem patří mj. jedinečný výhled přes Vltavu na panorama Pražského hradu.

Kopírovat odkaz

Skelet budovy vznikal v letech 1907 až 1921 mimo jiné též podle návrhu Ing. Stanislava Bechyně a projektu J. Čamského a Václava Havla. Tuto stavbu realizoval stavitel Ing. Vácslav Havel (dědeček bývalého prezidenta České republiky Václava Havla). Palác měl původně sloužit jakožto hokejový stadion, ale již na počátku výstavby došlo ke zjištění, že pro tyto účely sál nevyhovuje především rozměrově a projekt musel být narychlo přepracován na velký společenský sál. Na tehdejší dobu se jednalo o velice unikátní stavbu, neboť to byla jedna z prvních železobetonových staveb v Praze vůbec s velmi originálně řešenou sklem zastřešenou pasáží. Také celkové architektonické řešení je zajímavé, stavba nese výrazné rysy doznívající pozdní secese a právě nastupujícího modernismu. Velmi pravděpodobným autorem fasády do Vodičkovy ulice č. 36/704 byl architekt Osvald Polívka (1859 – 1931), jenž Vácslavu Havlovi navrhoval fasády jeho činžovních domů v Praze (Haštalská 6 a 8, Vězeňská 4, V Kolkovně 5,7, Myslíkova 4, Rašínovo nábřeží 70 a 78), které Havel vesměs prodal, aby mohl financovat stavbu Lucerny od r. 1905.

Jádrem komplexu je Velký sál Lucerny, jehož rozměry činí rozměry 54 metrů na délku, 25,5 metrů na šířku a 9 metrů na výšku. Velký sál zabírá celkem tři podzemní podlaží s kapacitou 2500 diváků. Využití sálu je pestré, od maturitních plesů přes koncerty, přednášky až po taneční soutěže apod.

Prakticky od ukončení výstavby a uvedení komplexu do provozu až do dnešních dob se jedná o významné kulturní a společenské středisko hlavního města a to jak někdejšího Československa i České republiky, konalo se zde již velké množství koncertů, plesů, schůzí, konferencí, módních přehlídek, sportovních akcí (za První československé republiky např. turnaje v boxu či v zápasu). Jedná se o památkově chráněný komplex.

Kopírovat odkaz