Místa konání|Elektronická|Jazz|Klasická|World|Zpěvák / Písničkář
Někdy je tu slyšet klavír, jindy varhany. Někdy se tu zpívá a jindy sem lidé chodí na výstavy. Atrium je jedinečné kulturní centrum na pražském Žižkově, které se skrývá mezi bytovými domy kousíček od žižkovské věže a Olšanského náměstí. V zrekonstruované barokní kapli se pořádají koncerty vážné hudby i jazzu, v galerii vystavují významní soudobí výtvarníci a v bistru se zahrádkou se vaří káva.
Atrium se poprvé otevřelo už v roce 1984 a stalo se tradičním místem žižkovského kulturního života. V poslední době se zde pořádají i komunitní akce a zahrada se proměnila v oblíbené místo odpočinku. Od roku 2016 se v kapli uzavírají i sňatky.
Atrium Žižkov spravuje příspěvková organizace Za Trojku, kterou zřizuje Městská část Praha 3. Navštívit můžete také naše sesterské centrum KC Vozovna.
Místa konání|Další|Elektronická|Hardcore|Hip hop|Indie|Jazz|Metal|Pop|Punk|Rap|Rock|World|Zpěvák / Písničkář
Brněnská stálice. Multižánrový klub, který představuje české i zahraniční interprety, známá jména i začínající umělce alternativní scény. Nad klubem je hostel sloužící pro hudebníky i běžné návštěvníky.
Novodobá éra Flédy odstartovala po roce 2001, kdy vznikl v domě na Štefánikově ulici v Brně hudební klub. Od roku 2004 provozuje Flédu nový tým, který z ní vytvořil jeden z nejlepších hudebních prostor ve Střední Evropě. Dramaturgie klubu představuje jak zavedené kapely, tak mladé umělce a progresivní hudební směry. V programu mají své místo větší a produkčně náročné koncerty zahraničních hvězd i skromnější a autentické přehlídky lokálních hudebníků. Kromě koncertů je Fléda stabilní scénou pro klubové noci Elektra a Vendeta a festival elektronické hudby Echoes. Od roku 2001 se na pódiu Flédy vystřídalo více než 5 000 interpretů, jejichž vystoupení zhlédlo přes milion hudebních fanoušků. Klub je vybaven špičkovou zvukovou aparaturou od firmy D&B audiotechnik.
Místa konání|Další|Elektronická|Indie|Jazz|Klasická|Pop|Rock|World|Zpěvák / Písničkář
Multifunkční prostor s kapacitou 3 000 míst určený pro pořádání kulturních, společenských a odborných akcí všeho druhu. Hostí velké české i zahraniční koncerty.
Místa konání|Další|Elektronická|Hardcore|Hip hop|Indie|Jazz|Klasická|Metal|Pop|Punk|Rap|Rock|World|Zpěvák / Písničkář
Citlivá vestavba do konstrukce historického plynojemu proměnila tuto industriální stavbu v nevšední multifunkční centrum. Učí se tady studenti univerzit, organizují se mezinárodní konference a kongresy, probíhají zde i pracovní workshopy, školení zaměstnanců, koncerty nebo výstavy umělců. To vše umožňuje jedinečné prostorové řešení, kapacita i špičková audiovizuální technika.
Janáčkovo divadlo – Rooseveltova 1, Brno, bylo vystavěno v letech 1961-65, historie jeho vzniku však sahá již do samých počátků existence Národního divadla v Brně – a je historií mnohaletého úsilí o zbudování samostatné reprezentativní budovy českého divadla, hledání prostoru, prostředků a architektonického řešení. Monumentální budova, zčásti obklopená městským parkem, nesoucí znaky tradicionalismu, určená především pro velká operní a baletní představení klasického i moderního repertoáru, byla slavnostně otevřena 2. října 1965. Hlediště je uspořádané jako stupňovitý amfiteátr.
Kapacita divadelního sálu je 1155 míst, sál je možno přizpůsobit ke konferencím, slavnostním setkáním i koncertům. Prostory foyeru a prvního patra mohou sloužit i jako místo ke slavnostním přípitkům, rautům a koncertům nenáročným na akustiku. V prvním patře divadla jsou výstavní prostory, stejně jako dva salonky – ředitelský a primátorský. Je možné domluvit i cateringové služby.
Konzervatoř Plzeň otevřela v září 2009 v Plzni Dům hudby, kde se nachází nový koncertní sál Antonína Dvořáka. Tento koncertní sál je určen pro komorní a klasickou hudbu. Kapacita sálu činí 150 posluchačů. Sál má veškeré příslušenství, které k modernímu koncertnímu sálu patří – šatny pro účinkující i publikum, malou restauraci, nahrávací studio atd. Sál je vybaven novým, koncertním klavírem Steinway. Sál bude využíván ke koncertním aktivitám nejen Konzervatoře Plzeň, která Dům hudby provozuje, ale bude určen i pro veřejné koncerty. Sál je možno i pronajmout.
Místa konání|Další|Elektronická|Hardcore|Hip hop|Indie|Jazz|Klasická|Metal|Pop|Punk|Rap|Rock|World|Zpěvák / Písničkář
Kongresové centrum Praha je rozsáhlá neofunkcionalistická budova v Praze 4 – Nuslích. Nachází se na adrese ulice 5. května 1640/65, poblíž stanice metra C, Vyšehrad.
I díky kongresovému centru se Praha stala v roce 2017 osmou nejpopulárnější konferenční destinací světa dle asociace International Congress and Convention Association.
Jedná se o největší kongresové centrum v Česku. K budově přiléhá také hotel Holiday Inn, Business Centrum Vyšehrad. Hlavním majitelem je v současnosti Česká republika s podílem 55 % a dále Hlavní město Praha s podílem 45 %.
K dispozici je až 70 různě velkých sálů s kapacitou celkem 9300 osob; největší z nich, Kongresový sál, pojme 2 764 lidí. Akustika Kongresového sálu patří podle odborníků k nejlepším na světě (13. v pořadí). Běžně se zde konají koncerty, plesy, zasedání a další kulturní události. K jeho přednostem patří mj. jedinečný výhled přes Vltavu na panorama Pražského hradu.
Místa konání|Další|Elektronická|Hardcore|Hip hop|Indie|Jazz|Klasická|Metal|Pop|Punk|Rap|Rock|World|Zpěvák / Písničkář
Skelet budovy vznikal v letech 1907 až 1921 mimo jiné též podle návrhu Ing. Stanislava Bechyně a projektu J. Čamského a Václava Havla. Tuto stavbu realizoval stavitel Ing. Vácslav Havel (dědeček bývalého prezidenta České republiky Václava Havla). Palác měl původně sloužit jakožto hokejový stadion, ale již na počátku výstavby došlo ke zjištění, že pro tyto účely sál nevyhovuje především rozměrově a projekt musel být narychlo přepracován na velký společenský sál. Na tehdejší dobu se jednalo o velice unikátní stavbu, neboť to byla jedna z prvních železobetonových staveb v Praze vůbec s velmi originálně řešenou sklem zastřešenou pasáží. Také celkové architektonické řešení je zajímavé, stavba nese výrazné rysy doznívající pozdní secese a právě nastupujícího modernismu. Velmi pravděpodobným autorem fasády do Vodičkovy ulice č. 36/704 byl architekt Osvald Polívka (1859 – 1931), jenž Vácslavu Havlovi navrhoval fasády jeho činžovních domů v Praze (Haštalská 6 a 8, Vězeňská 4, V Kolkovně 5,7, Myslíkova 4, Rašínovo nábřeží 70 a 78), které Havel vesměs prodal, aby mohl financovat stavbu Lucerny od r. 1905.
Jádrem komplexu je Velký sál Lucerny, jehož rozměry činí rozměry 54 metrů na délku, 25,5 metrů na šířku a 9 metrů na výšku. Velký sál zabírá celkem tři podzemní podlaží s kapacitou 2500 diváků. Využití sálu je pestré, od maturitních plesů přes koncerty, přednášky až po taneční soutěže apod.
Prakticky od ukončení výstavby a uvedení komplexu do provozu až do dnešních dob se jedná o významné kulturní a společenské středisko hlavního města a to jak někdejšího Československa i České republiky, konalo se zde již velké množství koncertů, plesů, schůzí, konferencí, módních přehlídek, sportovních akcí (za První československé republiky např. turnaje v boxu či v zápasu). Jedná se o památkově chráněný komplex.
